Jazyk, jazykové skupiny ( rodiny)

Jazykové skupiny ( rodiny) – jazyky vzájemně podobné ( společný původ v prarodině – rodina nostratická)

Genetická klasifikace jazyků:

a)      indoevropské – většina evropských, indické a některé asijské jazyky ( asi 150 živých  jazyků)

b)      uralské (ugrofinské) – maďarština, finština, estonština

c)      altajské – turkotatarské : turečtina, uzbečtina, kazaština, ázerbájdžánština, turkmenština, kirgizština, mongolské: mongolština, burjatština, mandžusko-tunguzské

d)      tibetočínské – čínština, tibetština, barmština

e)      thajské – thajština, laoština

f)        austroasijské – malajština, indonéština, polynéské jazyky)australské ( domorodé)

g)      semitohamitské – hamitské: stará egyptština, jazyky berberské, semitské: hebrejština, aramejština a etiopské jazyky

h)      africké – súdánské, bantuské, hotentotské, křovácké

i)        indiánské

j)        paleoasijské – eskymácko-kamčatské, čukotské

k)      kavkazské – gruzínština, abcházština, čečenština

Jazyky indoevropské

-         vývoj ze společenského indoevropského prajazyka, nápadné shody, zvl. v slovních základech nejstarších slov (  jádra slovní zásoby)

indoíránské: indické – sansrt ( v staroindických památkách), hindština, bengálština, romština

íránské – perština, kurdština, afgánština, tádžičtina

helénské – starověká i nová řečtina

balkánské – albánština

italické, zvl. latina ( jazyky starověkých Římanů – oblast Latium) – jazyky románské:

italština, portugalština, španělština, francouzština, rumunština, moldavština, rétorománština

keltské – jazyk starověkých Galů, Bojů, dnes irština, bretonština

germánské – vymřelá gótština, angličtina, němčina, holandština, vlámština, švédština, norština islandština, dánština

anatolské – vymřelá chetitština ( na území dnešního Turecka a Malá Asie)

tocharské – vymřelá tocharština ( ve Střední Asii)

slovanské – vymřelá staroslověnština, bulharština, srbochorvatština, slovinština, čeština, slovenština, polština

Jazyky slovanské

1250- 2000 společenských základních slov, podobnost v mluvnické stavbě, ale i rozdíly vzhledem samostatnému vývoji, základní rys

ohýbání ( skloňování, časování)

jery – velmi krátké samohlásky tvrdý a měkký jer

nosovky – e,o: pet (penti), poti ( pouť)

7 pádů

kategorie slovesného vidu

dva jednoduché tvary slovesného minulého času – aorist, imperfektum

3 skupiny slovanských jazyků:

západoslovanské – čeština, slovenština, polština, kašubština

východoslovanské – ruština, běloruština, ukrajinština

jihoslovanské – slovinština, srbština, chorvatština

dvojí písmo:

latinka

azbuka

Typologická klasifikace jazyků:

4 jazykové typy: podle toho, jak vyjadřují mluvnické kategorie ( žádný jazyk není době typologie čistý)

1. flexivní typ – slovanské jazyky- ohýbání koncovek
2. izolační typ – francouzština – ohýbání bez koncovek
3. aglutinační typ – maďarštině – systém předpon a přípon, které mají jen funkci, připojují se ke kořeni