Jdi na obsah Jdi na menu
 


Májovci

 

Nástup nové literární generace – MÁJOVCI – byl vydán almanach – sborník, kam všichni spisovatelé vkládali svůj příspěvek – povídku, báseň, epigram…Název skupiny vycházel ze sympatií ke Karlu Hynku Máchovi. Redaktorem vydávajícím sborník byl Josef Barák, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Adolf Heyduk, Rudolf Mayer, Václav Šolc. Májovci – literární skupina usilovala o češtinu jako jazyk literatury. Zásady májovců – svou tvorbou bojovali proti sociálního útisku a podporu národa. Zájem měli o přítomnost a lidovost. Tvorba byla určena pro lid. Uskutečnil se pravdivý obraz skutečnosti jako úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň. Představitelé – hlavní hybatel hnutí –

Jan Neruda (1834-1891) Narodil se v Praze. Vyrostl na Malé Straně. Jeho matka byla posluhovačka a otec byl vysloužilý voják, který dostal jako výsluhu trafiku. Když otec zemřel, matce se špatně vedlo. Musela pracovat a ještě žádat o sociální důchod. Jan dostudoval gymnázium a začal studovat právo, filozofii, ale musel skončit, protože matka peněz neměla, a tudíž ho nemohla vydržovat na studiích. Skončil a stal se žurnalistou v Národních listech. Díky žurnalistice mohl cestovat: Paříž, Balkán, Egypt. Psal své vlastní publicistické žánry – fejetony – měl značku trojúhelníček.  Působil i jako literární kritik. Tvorba se dělila na poezii; prózu a publicistiku:

Poezie: sb. Hřbitovní kvítí – sbírku napsal po smrti přítelkyně a otce. Byla plná skepse, pesimismu – ovlivněná národní situací – básnickou chudobou a nešťastnou láskou. Zazněly zde písně soucitu, které byly zcela odlišné od Hálkovy sbírky. Nerudova sbírka byla plná tklivých poznatků – návštěva hřbitova – pohlížení náhrobků bohatých versus chudých. Sb.

Kniha veršů – tři soubory: 1.část Kniha veršů epických – obsahovala sociální balady – pochmurné básně končící špatně s ohledem na chudé lidi. Např. Dědova mísa – balada o třech generacích: děda je starý a klepou se mu ruce, jeho syn hartusí, že mu udělá necky, aby neuděl nepořádek. Syn si hraje na zemi a vše mlčky sleduje. Otec se otočí na malého syna a řekne mu, že dědeček si zaslouží „necky“. Malý mu řekne, že až bude starý, taky mu udělá necky. Tak si otec uvědomí, že se k otci nechová dobře. Před fortunou milosrdných – epická báseň se sociální tématikou, která zachycuje starcův monolog k vnukovi. Tématem je chudoba, která vyplývá ze života starce, jež nemá prostředky a vnuk je bezcitný a nechce mu pomoci.

2.část Kniha veršů lyrických – cyklus o otci (z označení je patrný vztah k otci – uznání); cyklus o matičce (z samotného označení je patrný obrovský cit k matce); cyklus o Anně. K matce byl znám takto vřelý vztah pouze u Seiferta.

3.část Kniha veršů lyrických a smíšených Vším jsem byl rád – bilanční báseň – zamyšlení nad dosavadním životem a zklamání, ale i vítězství – básníkova radost ze života – jasnější nálada.

Sb. Písně kosmické – vyjadřují vztah člověka ke kosmu – optimistická perspektiva – vliv vědeckých poznatků a technického pokroku. Báseň Letní, ty noci zářivá – zlidštění vesmíru a jeho nekonečnosti – hymnické ódy; expresivní využití zdrobnělin (měsíček – tatíček; hvězdičky-lidičky; dějství kosmické a dějství lidské. Báseň 13 – Také to slunce ohnivé – oslava mateřské lásky oproti vesmírnému principu. Báseň č.21 A mluví člověk – báseň je cesta lidí od bezmoci k vítězství –poznání vesmíru-víra ve schopnosti člověka a lidského rozumu-síla národa. Motiv lva v závěru jako metafora. Vzhůru již hlavu, národe – vlastenecká výzva do boje proti malosti; povzbudivá síla pro malý národ plyne z kosmu.

Sb. Balady a romance  - vrchol lidovosti – útvar balady a romance autor přetvořil a některé balady měly dobrý konec; naopak romance končily špatně. Lyricko-epické skladby mají charakter úvahy, která opouští tradiční nadpřirozený rámec a náměty – příklon k motivům ze života – řeší především lidské vztahy.

Náměty: 1) biblické a legendární – s humornou či sociální pointou – prostředí české vesnice: Romance štědrovečerní; Balada rajská; Balada májová;  

2) národní – láska k lidu a k českým zemím Balada česká; charakteristika českého národa s paralelou obliby vína Romance o Karlu IV.; Romance o jaru 1848;

3)tragické osudy – Balada dětská – smrt v podobě hrajícího se dítěte.

Balada horská – naivní představa, že bylinami jde zcelit rány Kristovy.

Sb. Prosté motivy – zachycuje přírodu, a to čtyři roční období jaro, léto, podzim a zimu – proměna přírody se stává paralelou života.

Sb. Zpěvy páteční

vydána Vrchlickým posmrtně – je to národní i vlastenecká lyrika – víra v budoucnost národa. Tradiční motivy – láska, bolest, lev, kalich. Jen dál – výzva k činům – bojové heslo pronášeno v různých obměnách – základní obraz moře.

Publicista – fejetony – novinářská próza – 2000 fejetonů – značka trojúhelník -  řešil zajímavá aktuální témata: živý jazyk:

Různí lidé, Studie krátké a kratší; Žerty hravé a dravé, Menší cesty, Obrazy z ciziny.

Próza - Arabesky – črty z prostředí Prahy – kritika společnosti i sebeironie – Byl darebákem

Trhani – povídka o životě dělníků pracujících na stavbě železnice – tragické osudy.   

Povídky malostranské – vrcholná soubor 13 próz o životě lidí z Malé Strany z doby Nerudova mládí. Zachytil zde pronikání kapitalistické vztahy do strnulého způsobu života. Zdánlivá idylka ukazovala ve skutečnosti tragické události: Jak přivedla žebráka na mizinu – o panu Vojtíškovi – žebrákovi z Malé Strany – kterého zničila pomluva a zemřel. Týden v tichém domě (povídka) – osudy obyvatel jednoho domu, kde jsou lidé pokrytečtí a hamižní. Doktor Kazisvět (novela) – o lékaři, kterého nikdo neuznával kvůli jeho špatné komunikaci s pacienty. Psáno o letošních dušičkách – dopis; Figurky – deník.                                                                                                                                                                                                 

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< červenec / 2022 >>