Severská literatura - realismus
Severská literatura - realismus
Norský dramatik
Henrik Ibsen (1828-1906)
Narodil se v rodině zbankrotovaného obchodníka, a proto se velice těžko protloukal životem. Velice brzy se stal uznávaným dramaturgem a režisérem Národního divadla v Oslu. Byl spjat i s dalšími divadly.
Díla:
Nápadníci trůnu
Brand
Peer Gynt
– děj vypráví o nespoutaném neurvalci a povaleči, který se stká na svatbě své bývalé milenky Ingrid s dívkou Solveigou, jejíž krása mu učaruje. Přesto se opije a unese nevěstu do hor. Ráno si uvědomí svůj omyl a pošle roztouženou Ingrid zpátky k manželovi. Sám bloudí horskou krajinou, dostane se do světa skřítků. Může se stát králem. Odmítne se podřídit podmínkám, které ho připravily o lidství, a tím o svobodu.Vrací se do světa lidí, kde pracuje a žije se Solveigou, nepřestává litovat promarněné minulosti. Uteče do světa a stává se úspěšným, ale vrací se až starý. Aby našel sám sebe musí vybojovat zápas o přežití při ztroskotání lodi. Tíhu nenaplněného života, setkání s králem skřítků je ohlašování smrti. Vše je proměněno čistým citem Solveigy. Její nezištná láska je Gyntovo rozhřešení.
Švédský prozaik a dramatik
August Strindberg (1849-1912)
Považován za zakladatele realismu, byl zasažen naturalismu a v básnické i dramatické tvorbě využíval rovněž prvků novoromantických, symbolismu, impresionismu.
Osobní trýznivé životní zkušenosti se promítly do jeho děl. Neměl peníze na studie, musel se živit jako učitel a herec. Současně studoval dějiny severského písemnictví. Byl osamoceným umělcem, který hledá spřízněnou duši. Nejprve doma a pak se vydává do ciziny. K návratu ho donutil jeden soudní spor o jeho z povídek. Po skončení soudu úplně zahořkl vůči světu i ženám ( několik manželstvích). Tíživá situace ho dovedla až na okraj šílenství.
Divadelní hry:
Štvanec
Červený pokoj – děj románu umístnil do atraktivního prostředí stockholmské umělecké bohémy. S krutou pravdivostí vylíčil osudy cyniků z vyšších vrstev . Těmto lidem jsou směšné zásady obyčejných lidí, neváží si lidské slušnosti. Svou hamižnost, zlobu, a citovou prázdnotu maskovali pokryteckými projevy soucitu a falešnými frázemi o mravnosti.
Nová říše
Choť pana Bengta
Svatby
Selma Lagerlöfová ( 1858-1940)
Dílo této autorky odrazilo citlivý lyrismus, vyjadřuje tedy poetičtější styl.
Románový debut
Gösta Berliling
– cyklus vznikal postupně asi 10 let. Je to v podstatě vypravování otcova přítele. Hrdinou je sesazený kněz Gösta, výjimečný a nezkrotný muž. Spojuje v sobě záporné i kladné stránky. Touží po klidném a pohodovém životě. Na spletité cestě za štěstím, smírem a odpuštěním jej doprovází podivuhodné ( někdy až pohádkově neskutečné postavy. Tyto postavy symbolizují lidské ctnosti – dobrotu, cudnost, oddanost, ale i slabošství, rozmařilost. Dílo vyznívá jako nostalgický povzdech nad ubíhajícím mládím, kdy se většina snů rozplývá a nezbývá než danou skutečnost vzít na vědomí a smířit se s ní.
Dánský prozaik, pohádkář
Hans Christian Anderson
(1805-1875)
Pohádky mého života – vzpomínková próza