Romantismus
Romantismus ve světové literatuře
1.pol.19.st.
společensko-historická situace
- období mezi dvěma revolucemi – 1789 ve Francii a 1848 v celé Evropě
- naděje na nové společenské uspořádání (volnost, rovnost, bratrství), nesplněny (revoluční zvraty, napoleonské války, policejní režimy) – rozčarování, ztráta jistot, nespokojenost, buřičství
- vzrůst moci buržoazie – obhajoba vlastních zájmů, živelný rozvoj průmyslu, nelidské pracovní podmínky, nenaplnění myšlenky nacionalismu (práva utlačovaných národů pošlapána)
- liberalismus ( svobodomyslnost, snášenlivost, svoboda podnikání)
Romantismus
- literární směr ve všech evropských literaturách i životní pocit a postoj člověka
- protiklad racionalitě klasicismu ( přísný řád, norma, symetrie, podřízenost člověka x cit, tvarové bohatství, svoboda, volnost)
- návaznost na preromantismus – člověk jako svobodné individum, citovost, fantazie, příroda
- idea práva na sebeurčení národa
Znaky:
- důraz na city, fantazii a vůli
- subjektivní vztah ke skutečnosti – individualismus, kult výjimečné osobnosti
- revolta, ale i touha po harmonii s přírodou
- protiklad snů (ideálů( a dobové skutečnosti
- obdiv k minulosti, mystice (inspirace gotikou), k lidové slovesnosti, k přírodě, k exotice
- architektura – historismus, inspirace v gotice, letní sídla – anglický park (volná příroda, jezírka, altány), zámek Hluboká nad Vltavou, Lednice
- malířství – Eugéne Delacroix, Antonín a Josef Mánesové, Josef Navrátil – inspirace přírodou
- hudba – písňová tvorba, opera, symfonická báseň – Franc Schubert, Carl Maria von Weber
V literatuře a umění
- důraz na tvůrčí svobodu umělce – směšování žánrů – lyrizace prózy a dramatu, dramatizace prózy, volnost verše, kontrasty (krása v očklivosti, zlo v podobě anděla)
- smysl pro barvotost, hudebnost, zvukomalebnost jazyka a obraznost
- obohacení jazyka o lidovou mluvu a archaismy
- hlavní hrdina se myšlenkově ztotožňuje (splývá) s autorem ( někdy i podobu)
- je výjimečný, neschopný se přizpůsobit – vyvrženec společnosti – loupežník, vrah, kat, cikán)
- osamělý – jeho minulost je záhadná
- neúspěšné buřičství – světabol (speen, chandra), rozervanost, deziluze – život většinou končí tragicky, kult dětství – často jako ztracený ráj
- výjimečné prostředí – tajuplné jezero, temné lesy, skály, samoty, hřbitov, gotické hrady, katedrály, běsnící živly
- časté téma – nešťastná nebo nenaplněná láska ( romantikové zbožňovali ideál)
- obliba poezie – lyrickoepické básně (balady, básnické povídky – poemy, moderní epos, román ve verších, dramatická báseň)
- próza – historie
Německo
Novalis
(1772-1801)
vl.jm. Friedrich Leopold von Hardenberg
představitel raného romantismu
básník a prozaik
Dílo:
Hymny noci – poezie a rytmizovaná próza zabarvená nábožensky
Motivy ztracené lásky
Touhy po smrti
Kontrast světla (pomíjivý život) a tmy – „královny světa“ (nové vyšší skutečnosti)
Touha po spojení poezie a přírody
Jindřich z Ofterdingu (oftrdyngen) – nedokončený výchovný román – titulní postava – středověk – minnesänger (údajný autor Písně o Niebelunzích – kon. 13.st. – z dějin Burgundů a hunů – dva celky starogermánských pověstí – o činech a smrti Siegfrieda, který bojoval o poklad trpaslíků Nibelungů a byl úkladně zavražděn příbuznými. Dále popisuje vyhlazení královského rodu Burgundů ( Siegfriedovu smrt mstí jeho žena Kriemhilda – motivy nenávisti, zrady a pomsty – tragická smrt všech hlavních postav
Téma zpracoval R.Wagner – Prsten Niebelungův – opera) shledává smysl života v hledání modrého květu – symbolu romantické poezie a smyslu života
Bratři Jacob a Wilhelm Grimmové
(1785-1863) (1786-1859)
- jazykovědci – zakladatelé germanistiky, sběratelé lidové slovesnosti, studium germánských mýtů
- Pohádky pro děti a celou rodinu (200) – tematická pestrost – převážně fantastické pohádky – legendární, zvířecí, kouzelné, ale i novelistické ( s výchovným poučením), často s hrůzostrašnými motivy a krutým dějem.Posléze se objevuje prosté, ale živé vyprávění – např. Sněhurka, Sedm havranů
Henrich Heine
(1797-1856)
pozdní romantismus
po Goethovi největším německý lyrik (básník, prozaik, dramatik,publicista)
Kniha písní – soubor básní – elegie, balady, romance, ironické a humorné verše), subjektivní prožitky – nešťastná láska, motivy smrti a světabolu, cynismu aironie
Nejznámější báseň – balada Lorelei – o víle svádějící lodníky do záhuby (zllidověla)
Anglie
Lord George Gordon Byron
(džordž gorn bajrn)
(1788-1824)
2.generace anglických romantiků
původem aristokratický představitel buřičského proudu – byronismus – spor se světem, osamocený boj za svobodu proti tyranům
světabol, spleen – výstřední způsob života – cestování po Evropě, zemřel v Řecku
Childe Haroldova pouť – 2dílný epos s autobiografickými prvky (putování Evropou – účast v boji za svobodu Řeků proti Turkům, obdiv k přírodě
Minulost x nesvobodě národa
Individualismus hlavního hrdiny – osamocenost, skepse (analýza nitra), protest proti tyranii a nesvobodě
Džaur, Lara,Korzár – básnické povídky z exotického prostředí – revoltující hrdinové – konflikt se světem
Manfred – dramatický veršované drama , buřičský motiv – hrdost a osamocenost hlavního hrdiny, jeho odpor proti pokrytecké společnosti, boj za práva člověka i za cenu smrti
Don Juan – nedokončený satirický epos s ptvky realismu, netradiční pojetí známého tématu – nevinného Juana svádějí ženy
Percy Bysshe Shelley
(persi biš šeli)
(1792-1822)
- původem aristokrat – básník a dramatik, bojovník proti nesvobodě
- hlasatel ideálů francouzské revoluce
- spojení témat osobních a společenských
- Královna Mab – alegorická báseň – představa lepšího života bez hladu – nenávisti a válek
- Cenci (čenči) – romantická tragédie – marný konflikt dobra a ušlehtilosti s pokryteckou společností – vítězství moci a peněz
- Odpoutaná Prométheus – nejvýznamnější dílo – lyrickofilozofické básnické drama – oběma antické báje – vzdor hlavního hrdiny proti osudu a moci (ne podřízenost vůli bohů),
- Apoteóza lidské svobody
- Nezdolnosti a činorodosti
- vítězství lidskosti nad tyranií
- Osvobození lidstva
Titanismus – nezměrná vůle silného individua překonat zlo, v závěru optimistická věštba – tyranie musí být zlomena trpělivým vzdorem boha Démogorgóna:
„ Snášet žal, i když zoufá naděje,
odpouštět bezpráví, ač krutě je,
vzdorovat moci, i když zdrtiti chce.
Titáne, ke tvé slávě být jak ty,
Svobodný, dobrý, krásný, radostný,
V tom je moc, život, štěstí, vítězství.
Jeho druhá mn. Mary Shelleyová – Frankenstein – o stvoření umělého člověka ( hororový román)
Walter Scott