shrnutí větné skladby
Cíl: Větná skladba
Věta –je uspořádaný celek, který se skládá ze slov, obsahuje přísudek
Věta má stránku:
a) významovou – obsah věty
b) mluvnickou – vztahy mezi větnými členy
c) zvukovou – větný přízvuk, slovní přízvuk
d) grafickou – věta začíná velkým písmenem
Věta
1. jednoduchá
a) holá ( pouze základní větné členy – podmět a přísudek)
b) rozvitá ( obsahuje další větné členy)
c) věty dvoučlenné ( dva základní členy)
d) věty jednočlenné ( pouze jeden větný člen)
e) kladné
f) záporné
Druhy vět podle funkce v komunikaci ( podle postoje mluvčího)
1. oznamovací – někomu něco oznamujeme, tvrdíme, o něčem se informujeme, sloveso bývá ve způsobu oznamovacím
2. tázací – vyjadřuje otázku, na někoho se obracíme pro informaci, doplnění informace, sloveso bývá ve způsobu oznamovacím či podmiňovacím, ukončeny jsou otazníkem
a) zjišťovací – ptáme se, zda obsah platí, či ne, odpovídáme ano – ne, na konci melodie stoupavá: Přišla bys k nám? Máš úkol?
b) Doplňovací – doplňujeme neúplnou informaci, zpravidla jsou uvedeny tázacím zájmenem, příslovcem, číslovkou: Kdo to udělal?
c) vylučovací – zjišťujeme, která z možností je správná: Chceš jíst, nebo ne?
d) Rozvažovací – ptáme se sami sebe na další postup: Mám se přihlásit?
e) Řečnické – mají formu věty tázací, nevyjadřují však otázku, ale tvrzení, na které řečník sám přišel: Uměl by to dnes vůbec někdo?
f) Nepravé otázky – mají sice formu věty tázací, nevyjadřují však otázku a záměrem mluvčího není dosáhnout odpovědi, ale spíše snaha vyjádřit rozpaky.
g) Rozkazovací – někomu něco přikazujeme, zakazujeme, na konci píšeme zpravidla tečku, pouze jde-li o důrazný zákaz, píšeme vykřičník.
h) Přací – vyjadřujeme přání, aby se něco příznivého stalo, či nestalo, věty jsou uvedeny částicemi: ať, kéž, nechť
i) Zvolací – vyjadřují citový poměr k vyjadřované skutečnosti , jedná se o věty oznamovací, tázací, rozkazovací či přací pronášené se silným citovým zabarvením.
Nahraďte tvary zájmena který tvary zájmena jenž
Škola, o které
Pro matku, kterou
Dítě, které
Kamarádi, kteří
Vchod do parku, kterým
Svému příteli, kterému
Členové kroužku, kteří
O zvířatech, která
Náš pes, kterého
Chlapci, kteří
Dokonči věty vedlejší:
Škola, o které
Pro matku, kterou
Dítě, které
Kamarádi, kteří
Vchod do parku, kterým
Svému příteli, kterému
Členové kroužku, kteří
O zvířatech, která
Náš pes, kterého
Chlapci, kteří
Stejným způsobem se ptáme na vedlejší věty.Určete graf věty a větu vedlejší.
Cvičení je zaměřeno na vedlejší věty, které rozvíjejí určité větné členy:
Je nutné, aby ses omluvil.
On není takový, aby nás zradil.
Hospoda byla, jako by ji vymetl.
Kdo lže, ten krade.
Už není takový, jaký byl před lety.
Podtrhneme vlnovkou základ přísudku
- Petr mi přál šťastnou cestu.
- Na zemi ležel obal od sušenky.
- Děti hrály na dveře domu fotbal.
- Hledal tě tu nějaký člověk.
- Lucie a Alžběta nezaplatily zálohu na školní výlet.
- Vyprávěli jsme o Vánocích.
- Louka je posetá květinami.
Shoda podmětu s přísudkem
Koně klusal- parkem. Lidičky se podivoval- tomu, co se stalo. Rodiče se zlobil- na děti za to, co provedl-. Sněhuláci stál- jeden vedle druhého. Zástup- lidí protestoval- proti nesm-slnému vraždění. Chlapci jel- na kolech mírovou jízdu. Bylo chladno a ruce je zábl-.
Odchylky ve skloňování podstatných jmen – Slova v závorkách změňte do náležitých tvarů?
- Zajíc stříhal ( dlouhé ucho).2. Hrnec měl uražena obě ( ucha). 3. Síť s ( velká oka) . 4. Rozdělával jsem to ( vlastní ruka). Dítě mávalo na babičku ( baculatá ručička). Třetí den po operaci stál na ( své noze). Stůl s ( rozviklaná noha). Netrpělivě poskakoval po ( dvě nohy). Hodinky s několika ( malá ručička).
Větná melodie - doplňte znaménka
Z talíře to vonělo velmi podivně
Ale to už jsme se v našem příběhu octli v bytě Henriho Simpsona
Chutná ti, příteli
Neuvěřitelné
Ale výživné
Obsah každého souvětí vyjádřete větou jednoduchou
- Vyslechli i vránu, která hlasitě krákorala.
- Král navádí orly, aby hubili myši.
- Musíme ji odvolat, než bude večer.
- Je nutné, abychom okamžitě rozhodli.
- Srnec nemohl přijít, protože onemocněl.
Zhodnocení cíle: Musíme neustále opakovat, abychom se zlepšili.
Sebehodnocení:
- Jak jsem se dnes snažil?
- Opravdu nemohu víc věnovat své přípravě?
- Proč bych nemohl?
- Hlásil jsem se?
- Uměl jsem?