Prostě sdělovací styl
Prostě sdělovací styl –
hovorový – základní funkce projevů – funkce sdělná; věcně informální; projevy běžně komunikačním stylu – běžné rozmluvy, zprávy, oznámení, upozornění, jednotlivé popisy; vyprávění – navázané na situaci. Hovorový styl – primárně styl konverzační – dialog. Projev mluvený – fixace písmen – dopisy: základní vlastnostmi: dány situací, prostředími, dorozumívací funkce, volní vyjadřování, stručnost, jednoduchost, subjektivní hodnocení, sklon k expresivitě.
Hovorový styl toleruje menší míru nespisovná slova – lexikální prostředky společné konverzace – kontakt – určité komunikační modely ve společenském styku. Teoretikové měl styl konverzací.
Lexikální prostředky: není bohatá u ostatních stylových vrstev slov, je nesymetrická převaha slov s velkým obsahem a velkým rozsahem slov. Slova s neutrálním širokým významem – toto, ono, a tak; časovou frekvencí citoslovcí, částic (no, tedy, pravda…)Frazeologická přísloví, pořekadla, názorná přirovnání, metafory – chytat Prahu, brknout někomu; přísloví – význam oslaben – úroveň slov nadbytečných: kolokvialismu: barák, pejorativa: barabizna; meliorativa: mamička, slang: tříďas; vulgarismy: vole; slova cizího původu: lump, fešák, machrovat; slova knižní: ánžto. Slovotvorné prostředky: univerbizace: litrovka, asfaltka; zkrácená slova: četka, esemeska; eliptická pojmenování: nemám drobné. Frekventovaná slovesa tvořená příponami -it (kuchařit, včelařit); -ovat (učitelovat, ředitelovat) – írovat (kočírovat, fantazírovat).
Morfologické prostředky – slabší příznakovost infinitivy – říct, péct, tlouct; slouží k vyjadřování expresivity – dát góla, najít hřiba. Stylové rozdíly mezi slovesné tvary: jsem rád, že jsem na živu, že žiju. Hláskové prostředí – hovorový styl – hláskové varianty -ý/ej (strejc, mlejn) -ú/ou (ouřada, ouzký). Protetické v (vokno, voni).
Syntaktické prostředky – frekventované jednodušší komunikáty – vymezena hranice výpovědních celků – příznakové prostředky – zvláštnosti – nepravidelnosti větné skladby – intonace – aktuální členění výpovědi – výrazné signály emocionality – subjektivní slovosled. Hovorový styl – věta je lineární nebo přerušovaná souvětí asyndekticky přičleňované věty do juxtapozice. Jde a jde… Smutná plná starostí, musí… Vyjadřování vztahů mezi větami je méně přesné – frekvence je polysémantických vět spojených prostřednictvím spojek: že, když, co…věty vedlejší; spojka a je spojka přípustkovém významu: Udělal to dobře, a aby …zesilující zápor; ať ve významu připouštějícím : Není to drahé, ať to stojí stovku. Aby zesilující zápor následující věty hlavní. Užití opakování formálního podmětu: on, ona, ono; věty s nevyjádřeném předmětu; užití nadbytečného přívlastku ten.
Kompoziční prostředky – struktura projevů – volná – členění komunikátů – celky spojené jediným motivem – řazení motivem – opakovaně – motivy vedlejší.
