Kritické myšlení a dnešní škola
Nová škola, která vznikla v roce 2007, by měla vychovávat žáky, kteří prakticky mohou prokázat své schopnosti, dovednosti a vědomosti kdekoli na světě. Žáci jsou vedeni k flexibilitě, a proto pro ně není problém změnit svůj postoj a vytvářejí si sami řešení nových alternativ z hlediska nových změn v systematizaci školského procesu jakési obnovy. Potíže však činní některým pedagogům, kteří mají vžité metody a formy a nechtějí je měnit. Proč?
Tento nový pohled by měl umožnit potřebu věnovat se standardním i alternativním metodám výchovy a vyučování a vybrat si z velké škály metod a forem. Některé standardní metody umožňují učitelům vytvořit neosobní vztahy k žákům, a z toho později plynoucí psychosociální klima třídy. Klima třídy je jedním z nejdůležitějších hledisek výuky – vedle učitele, žáka, struktury, cíle atd.
Naše školství by mělo vycházet z „ nově objevených“ a stále více používaných metod kritického myšlení. V současné době se na školách vyučuje podle nových školních vzdělávací programů, které vychází z rámcově vzdělávacích programů MŠMT. RVP je základním článkem k přípravě ŠVP. ŠVP bude muset respektovat nové metody práce pedagogů. Většina učitelů vše nové vnímá s nadhledem a tvrdí, že nejde o reformu, ale o pouhé přepsání stávajících plánů. Nutno dodat, že není možné všem pedagogům zřetelně vysvětlit nutnost změny vzhledem k novým společenskopolitickým změnám. Tyto změny působí především na naši mládež, jež je přizpůsobivější než řada pedagogických pracovníků. S ohledem na tento fakt si musíme uvědomovat, že právě žáci budou muset řešit problémy budoucnosti a musí na ně být připraveni i v rámci výchovně vzdělávacího systému.
Adaptace žáků je uskutečňována progresivně, ale přesto si žáci dobře zvykají na alternativní možnosti svého vývoje ve škole. Ve školním prostředí, které ve všech svých oblastech je zaměřeno na praxi, se mohou žáci lépe připravit na skutečný život. Vyučovací proces je živý mechanismus, který neustále podléhá vývoji. Tento vývoj souvisí s celoživotním vzděláváním učitelů ve všech složkách výchovně vzdělávacího procesu. Proces je dlouhodobý a bude nezbytné, aby k tomu přistupovali všichni zodpovědně a snažili se změnit své zaběhlé rituály a aplikovat stále novější trendy výuky. Především vývoj pedagogiky a psychologie by měl napomoci k tomu, aby vzdělávání bylo něčím jiným, a k tomu neodmyslitelně patří i prestiž učitelského povolání. Systém výuky je dán osnovami MŠMT, učitelé zpracovávají tematické plány , ve vyučovacích hodinách používají metody a formy podle didaktiky jednotlivých předmětů.
Z didaktiky pedagogiky a jednotlivých předmětů vyplývá, že je stále důležité, aby žáci uspěli musí ovládat jistý soubor znalostí a vědomostí. Následují dovednosti, které získávají žáci během studia a po celý svůj další život. Ve výchovně vzděláváním procesu získáváme znalosti, jež nás nutí zastávat jisté postoje.
