Starověk
Rozdělení států:
a) staroorientální despocie: Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína
b) klasické otrokářské státy: Řecko, Řím
Státy vznikaly v povodí velkých řek, a proto byla zabezpečena úroda 2 až 3x za rok. Lidé se zde živili převážně zemědělstvím.
Mezopotámie
Stát, který vznikl v 4.tis.př.n.l., na území dnešního Iráku, v oblasti tzv. úrodného půlměsíce
V této zemi protékají dvě řeky : Eufrat a Tigris ( obě řeky přinášely úrodné bahno)
Země se dělila na S a J
Vyspělejší byl J: převládalo sucho, ale 2x do roka byly záplavy. Tato skutečnost musela být využita, a tak lidé začali stavět zavlažovací a odvodňovací systémy. Úrodné bahno umožňovalo sklizeň 2 až 3 x do roka.
Obyvatelstvo žilo v sousedských občinách: nebyli zde jen příbuzní, ale i cizí lidé a poutala je společná práce.
Chrámové hospodářství
Centrum byla vesnice – kterou tvořil chrám – vedoucí postavení měl- kněz – vykonával náboženské funkce, ale také řídil celé hospodářství, které náleželo k chrámu ( chrámové hospodářství)
Palácové hospodářství
Vznik tohoto nového typu hospodářství zapříčinily časté války, ve válce bojovali velitelé a ti si zřídili nová hospodářství. Z velitele se stali panovníky – králi.
Král sídlil v paláci, později se jeho součástí stal i chrám.
Nejprve vznikaly hrazené vesnice a z nich později hrazená města: nejstarší hrazená města byla budována Sumery ve 4.tis. před n.l.
Města: Ur, Uruk, Eridu, Lagaš, Kiš…
Se vznikem města souvisel i vznik písma:
Písmo:
a) obrázkové
b) klínové – přebrali Chetité, psalo se na hliněné tabulky uříznutým rákosovým stvolem do tvaru klínu
vynalezl 1802 – Grotefend – rozluštil základy klínového písma.
Akkadská říše ( 2400 – 2200 př.n.l.)
Říši založili semitské kmeny Akkadů. Původně osídlili S část jižní Mezopotámie, ovládli i Sumer a podařilo se jim sjednotit říši. Hlavním městem je Akkad – polohu neznáme.
Sargon I. překlad zní pravý král, sjednotil říši.
Na počátku 22. století vyvrátili říši horské kmeny. Některé státy tedy města se ubránila a zachovala si nezávislost.
Rozkvět zaznamenalo město Lagaš – král stavitel Gudea. Sumerové stavěli zikkuraty – stupňovité stavby, chrámy boha měsíce v Uru.
Starobabylónská říše ( 1900 – 1600 př.n.l.)
Hlavní město bylo na Eufratu a jmenovalo se Babylón. Toto město založili Amorité.
Nejvýznamnějším panovníkem byl:
Chammurapi – ovládal oblast Babylónie a část Asýrie, nechal sepsat zákoník na 2,25 m vysoké čedičové desce psané klínovým písmem zvané stéla – 282 zákonů
Zákoník se skládal ze zákonů a dále byl rozdělen podle společenských tříd:
a) awílium – avílové – nejbohatší společenská třída privilegovaných ( oko za oko, zub za zub)
b) muškéni – závislí na bohatých, skupinu tvořili řemeslníci, zemědělci, obchodníci
c) vardumové – otroci
Kolem 16. st. př.n.l. se říše rozpadla.
Asýrie
Koncem 12.st. př.n.l. vzniká říše na středním toku Tigridu, zemědělská říše specializovaná na chov ovcí a zpracovávání vlny.
Říši tvořily státy: Asýrie, Babylónie, Sýrie, Palestina., aby tato říše mohla dokonale fungovat, potřebovala dobře vycvičenou profesionální armádu ( pěchota, jezdectvo)
SargonII. – hlavní město Ninive
Ašurbanipal II. – ovládl Egypt
Žil v paláci v Ninive, kde se našly krásné reliéfy s loveckými scénami. Měl zde knihovnu, kde bylo umístněno asi 30000 svitků, mezi kterými se našel Epos o Gilgemašovi.
Po jeho smrti rozpad říše, vzniká nová říše Novobabylónská (626- 539 př.n.l.)
Nabukadnezar II. – dobýval Středomoří, dobyl Jeruzalém ( Palestinu), židovský národ odvedl do otroctví – do Babylónie, vymazal z mapy židovský stát až do r 1948.
Kultura:
Vznik písma souvisel se vznikem vzdělanosti obyvatel, ovšem jen některých skupin. Se vznikem písma vznikla i literatura, která měla základní úkol oslavovat panovníky a jejich život a většinou přehnaným způsobem.
Epos o Gilgemašovi
Astronomie – lidé pozorovali hvězdy, oblohu a podle toho poté předvídali budoucnost. Rok podle nich měl 354 dní.
Matematika – zavedli zlomky, 2 a 3 odmocninu, rovnice o 3 neznámých , kruh má 360 stupňů – používali šedesátinou soustavu, znali i desetinou
Náboženství – hlavní bůh – Marduch , bohyně lásky - Ištar