Starověký Egypt

Stát se rozkládal v Arabské a Libyjské poušti, největší osídlení bylo u řeky Nil, která se každoročně rozvodňovala a její deltovité ústí přinášelo každoročně záplavy a úrodné bahno, a tak od června do září ( 2 a 3x do roka byla sklizeň). Posléze Egypťané byli nuceni vybudovat odvodňovací a zavlažovací zařízení. Na svých polích pěstovali obilí, ovoce, zeleninu.

Vznik státu

Na konci 4. tis.př.n.l. vznikl Horní Egypt a Dolní Egypt

Na počátku 3. tis. př.n.l. – došlo ke sjednocení obou říší, sjednotitelem byl Meni, hlavní město – Mennofer – řecky Menfis

            Společnost

Obyvatelstvo se dělilo na privilegované:

a)      farao – vlastník celé země, pán veškerého obyvatelstva, uctíván jako bůh ( symbol sokol, bůh Hor)

b)      kněží – ( chrám centrem kultury, vzdělanosti, tato vrstva byla oporou panovníka)

c)      vojenští hodnostáři – měli chránit farao, potlačovali vnitřní i vnější nepřátele

d)      úředníci – správci nomů – krajů, správci stanovovali daně, dohlíželi na zavlažovací práce – ( výběrčí daní, písaři – zaznamenávali písemnosti panovníka – tito úředníci museli absolvovat náročné studium

neprivilegované vrstvy:

a)      svobodní – rolníci, řemeslníci

b)      nesvobodní – otroci – v počátečních dějinách pracovali jako sluhové v domácnostech, později pracovali na nejtěžších pracích

Dějiny

Stará říše

Stavitelé pyramid

3. dynastie – v této době byla vystavěna nejstarší stupňovitá pyramida Džoserova ( u Sakkáry)

                        stavitelem pyramidy byl Imhotep

4. dynastie – vznikly nejznámější pyramidy v Gíze:
Chufev ( řecky Cheops) – nejvyšší pyramida 147,5m – připojena sfinga (50 m délka, 20 m výška). Sfinga měla hlavu krále Chefréna

Rachev ( řecky Chefreén)

Menkauré ( řecky Mykerínos)

Průměrná tíha kvádru byla 5 – 6 tun.

Ve staré říši měl každý kraj svého boha – 2000 bohů. Nejvyšší bůh byl Rea, bůh podsvětí – Usíre, otcem bohů – Ptah, nejváženější bůh – Osiris – syn Hor – představoval faraona, manželka boha Osirise  - bohyně Isis.

První mezidobí

7. – 10. dynastie ( doba zmatků)

V této době upadá moc faraóna, vzrůstá moc správců nomů (krajů). V oblastech propukají veliká povstání a to především v Dolním Egyptě. Nakonec všude je chaos a zmatek a říše se rozpadá. Vzniká mnoho žup.

Střední říše (2050 – 1800př.n.l.)

11. – 14. dynastie

11. dynastie – v tomto období vládne Mentuhotep II. – hlavní městoVéset ( řecky Théby), sjednotitel celé říše

12. dynastie – vládne fajjumská dynastie: Amennehmet I. (II.,III.)

V době zmatků zasáhl vezír a dobyl celé území i trůn a stal se vládcem: MentuhotepIII. – přesídlil se svým novým dvorem do oázy Fajjúmské

13. dynastie – období, kdy došly finance, a proto byly zastaveny veškeré stavby pyramid.

14. dynastie – úpadek

Egypt ovládli semitské kmeny Hyksósů ( při boji používali dvoukolový vůz – objev Egypťanů).

            Nová říše (1550 – 1080 př.n.l.)

17. – 20. dynastie

17. dynastie

Ahmóse I. – panovník, který zvítězil nad Hyksósy, jako velký bojovník dobyl další území pomocí výbojných válek, začal rozšiřovat své území.

Hatšepsovet – žena – panovnice, velká bojovnice – uspořádala výpravu do dnešního Somálska , Výprava byla úspěšná

Thutmóse III. – panovník, jenž byl největší ze všech válečníků. Pořádal až 17  velkých válečných výprav do V Středomoří – Palestina, Sýrie, Mezopotámie ( zde ovšem neměl žádný úspěch), ovládl ostrovy Kypr, Egejské ostrovy.

Amenhotep IV. – jediný panovník, který zrušil mnohobožství a chtěl, aby všichni uznávali pouze Atona. Kult boha Amona byl podle jeho názoru jaksi překonán, a proto si přál jiného boha. Aton měl být jako sluneční kotouč. Změnil i své jméno na Achnaton a sídelní město na Achetaton. Jeho žena je velmi známá, jmenovala se Nefertiti – jedna z nejkrásnějších egyptských královen.

Tutanchamon – začal tím, že po svém nástupu zrušil vše, co zavedl jeho předchůdce. Kult boha Atona zrušena a byly ničeny i chrámy, jež sloužili Atonovi a založil je Achnaton. Znovu zavedl mnohobožství a boha Amona, hlavní městem říše byl Vesét ( Achetaton zbořen).

1922 – objevena vyloupená hrobka, která byla nalezena v Údolí králů u Vesétu, objevil ji Howard Carter, objev financoval lord Carnavon.

19. – 20. dynastie – Ramessovci

Ramesse II. – bojoval s Chetity, ale výsledek byl nerozhodný, a tak uzavřel s nimi 1. mírovou smlouvu ( stvrzenou sňatkem).

            Kultura

Kultura národa souvisí se vznikem písma.

Hieroglyfy – 3. – 4. tis. př.n.l.  – začíná objevovat toto písmo, postupem času dochází ke zjednodušení, původně tesané do kamene, později používali papyrus a třtinové pero – posvátné a magické

Hieratické písmo – psali jím kněží a vysocí úředníci  především důležité listiny na papyrus

Démotické písmo – 8. – 7. st. př.n.l. –nejjednodušší písmo, někdy nazývané lidové

Písmo bylo rozluštěno:

Rosettská deska - 1795 – nalezena v Egyptě

                              1822 – rozluštil hieroglyfy na desce Francois Champollion ( fransoa šampolion)

lékařství – kanopy – nádoby na vnitřnosti z mrtvol, rozvoj zubního, oční lékařství a počátky operací mozku a další chirurgické zákroky

astronomie – pozorování hvězdné oblohy ( rok měl podle nich 365 ¼ dne)

                     vypočítali podle stínu pyramidy výšku pyramid

matematika – znali desetinnou soustavu, šedesátinou soustavu, určili  index (pí)

Architektura – stavitelství: chrámy, paláce, hrobky, pyramidy

                        U vchodů do pyramid a chrámů stály sochy v nadživotní velikosti ( kolosy)

                        Chrám RamesseII. V Abu Simbel – jeden z nejkrásnějších staveb starověku

                        Chrám Hatšepsovet v Del-el-Bahrí

Sochařství – sochy faraónů byly zobrazovány ve strnulé poloze, pouze pracující lid v přirozeném pohybu

Malířství – používali žlutou barvu na těla, malovali portréty tělo a oči zepředu

                                                                                                   Obličej,ruce, nohy ze strany.

Věci blízké malovány dole, vzdálené nahoře.